Znám tohoto člověka řadu let, přesto mi úkol napsat tento článek přidal několik nových vrásek.Co napsat o bytosti, která v posledních několika letech vůbec nekomunikuje s okolním světem?

Ale vždy tomu tak nebylo. Josef Vörös studoval na UP Olomouc a stal se učitelem.Vyučoval na ZŠ a na ZUŠ v Konici. Byl i ředitelem na ZŠ v Krumsíně, ale asi v roce 2000 ze školství odchází. Kromě olejomalby, keramiky a vitráže ho vždy zajímala filozofie. Z klasické filozofie přechází na filozofii ezoterickou, později na filozofii východní. Tento jeho zájem vyvrcholil v roce 2004, kdy se nechal ordinovat na buddhistického mnicha a odejel na nějakou dobu na Srí Lanku. Tam žil jako lesní mnich v několika klášterech a věnoval se pochůzkám za almužnou a především meditaci. Což je v současné době neobvyklý pro mnohé šílený čin. Implicitní hledání rovnováhy věcí provází každého z nás.

Zdánlivě nepodstatná, nevýdělečná práce provází tohoto člověka většinu jeho života. Nachytal jsem ho v jeho poustevně na Kosíři u Prostějova, jak sisyfovsky tahá do kopce tuny kamenů, aby tam postavil jakýsi kamenný objekt. Touha po rovnováze se koherentně odráží také v jeho obrazech. Rád maluje rostliny. Filigránsky se proplétá džunglí listů a mořem květů ve velmi příjemné harmonii. Můžeme také pohlédnout na exotické krajiny daleké Srí Lanky, figurální kompozice lesních mnichů i surrealistické obrazy inspirované prožitky během meditačního pohroužení. Umělec sám o sobě nechtěl nijak hovořit. Obklopen hejnem koček a psů setrvával v ušlechtilém mlčení nechal promlouvat pouze své obrazy, které jsou ozdobou mnoha soukromých sbírek.